Setkali jste se už také na pracovišti s člověkem, který si neustále stěžuje na svou práci i na své kolegy? Považuje kolega své potřeby či názory za důležitější než ty vaše? Spolupracujete s někým, kdo jeden den jedná mile a jindy je podrážděný a nepřístupný? Na vině může být jeho nedostatečná emoční inteligence.
S emočně inteligentními lidmi ostatní rádi navazují vztahy, jak pracovní, tak osobní. Emočně inteligentní lidé si totiž dokáží všímají nejen svých pocitů, ale i pocitů ostatních. Získané informace pak umí využít jak při interakci s druhými, tak i při regulaci vlastních myšlenek a činností (Salovey & Mayer. 1990).
Podstatnou část našeho produktivního věku trávíme v zaměstnání. Není proto divu, že tento čas raději strávíme s lidmi, kteří jsou emočně transparentní, schopni naladit se s námi na stejnou vlnu, ohleduplní a schopni porozumění.
Emoční inteligence je důležitá i pro zaměstnavatele, a to zejména u zaměstnanců, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty, u vedoucích pracovníků a dále zaměstnanců, kteří pracují v týmech. Studie, které se zabývají vztahem emoční inteligence a výkonu, ve svém pojetí emoční inteligence vychází z konceptu Saloveye a Mayera. Tedy pohlíží na ni jako na porozumění svým pocitům, adekvátní seberegulaci a zároveň i porozumění pocitům druhých. Na základě těchto studií emočně inteligentní zaměstnanci často odvádí vyšší pracovní výkon, což vede k lepším finančním výsledkům celé organizace.
Emoční inteligence je stěžejní vlastností zejména u pracovníků, kteří se nachází v přímém kontaktu s klienty – např. u obchodníků. Ti totiž ovlivňují spokojenost klientů prostřednictvím servisu, produktu nebo řešení problému, které jsou s to a ochotni zákazníkovi poskytnout. Emočně inteligentní pracovníci potřeby zákazníků většinou snadněji odhalí a umí se jim lépe přizpůsobit. To vede ke spokojenějším zákazníkům a k jejich udržení.
Emočně inteligentní manažeři dokáží většinou snáze nadchnout, přesvědčit a motivovat své podřízené. Kromě toho jsou schopni při vedení svých podřízených využívat více složek komunikace. Dokáží na své podřízené působit i na neverbální úrovni (např. užíváním pozitivnějších gest), díky čemuž bývá vzájemná komunikace efektivnější. Emočně inteligentní manažeři jsou svými podřízenými častěji respektováni. Stejně tak oni respektují své zaměstnance. Vedoucí pracovníci, kteří pociťují empatii ke svým podřízeným a dávají ji najevo, sklízí odměnu v podobě jejich loajality.
Emočně inteligentní týmy často lépe komunikují, spolupracují, řeší méně konfliktů a jsou pozitivněji laděné. Na základě těchto charakteristik emočně inteligentních týmů lze předpokládat i vyšší pracovní efektivitu, která vede k lepšímu pracovnímu výkonu (Wolff et al. 2002).
Kromě toho zaměstnanci s vyšší emoční inteligencí zažívají vyšší pracovní spokojenost a pociťují silnější závazek vůči zaměstnavateli, díky čemuž jsou méně ohroženi brzkým odchodem, klesá tedy fluktuace zaměstnanců.
Přesto je důležité mít na paměti, že samotná emoční inteligence nezaručuje pracovní úspěch. Vždy je nutné brát v potaz faktory, které na zaměstnance v rámci různých pracovních prostředí působí odlišně. Stejně tak výkon ovlivňují další osobnostní vlastnosti a charakteristiky pracovníků. Na některých pracovních pozicích je souvislost výkonu a emoční inteligence vyšší, jinde nižší.
Tým psychologů, psychoterapeutů a koučů s bohatými zkušenostmi z oblasti HR ve společnosti TCC online pro Vás vytvořil test Emoční inteligence. Tento komplexní nástroj testuje emoční inteligenci napříč pěti hlavními oblastmi – rozpoznání emocí, asertivita, kontrola situace, budování vztahu a sebeuvědomění. Zajímavé je rovněž propojení výkonového testu a sebeposuzujícího dotazníku. Díky tomu metoda není náchylná ke zkreslení ze strany respondenta a zároveň zachycuje i oblasti, které jsou pro naše emoční fungování klíčové a nelze je dobře měřit pomocí testu.
Zdroje
