Co je psychodiagnostika?

Známý bonmot jednoho z prvních psychologů – H. Ebbinghause – říká, že psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii. O psychodiagnostice to platí taktéž. Jedná se o vědní disciplínu, která se soustředí na měření duševních vlastností a stavů.

 Jejím cílem je určit úroveň vývoje jedince, strukturu jeho osobnosti i jeho aktuální duševní stav. V případě jejího využití v klinické psychologii mapuje rozsah psychopatologických symptomů a syndromů a jejich příčinu. Vedlejším úkolem psychodiagnostiky je také predikce budoucího stavu a určení možných oblastí rozvoje.

 Hlavní cíle psychodiagnostiky by se daly shrnout do následujících bodů:

  1. Určení stupně vývoje určité vlastnosti, jevu či schopnosti.
  2. Zjištění příčin odchylek ve vývoji od normy.
  3. Zjištění individuálních zvláštností jedince.
  4. Zjištění příčin a projevů individuálních rozdílů.
  5. Odhad budoucího vývoje (prognóza).

 V personální praxi je psychodiagnostika využívána hlavně při výběru nebo rozvoji kandidátů. Testy, rozhovor i pozorování pomáhají zkušeným specialistům odhalit klíčové informace o uchazeči nebo správně identifikovat rozvojové potřeby.

 Velkou výhodou standardizovaných forem diagnostiky (tzn. psychologických testů) je možnost jejich administrace více lidem najednou a výstupy, které přináší informace o umístění jedinců vůči ostatním. To umožňuje rychle získat potřebné informace srovnat lidi mezi sebou v různých kategoriích, vlastnostech nebo schopnostech.

 Testové metody je vhodné použít v dřívějších fázích výběru z uchazečů či rozvoje pracovníků, protože poskytují jen základní srovnání s ostatními a nejsou schopny zachytit jemnější souvislosti a hloubku jevů. To platí především u osobnostních testů, které se snaží zmapovat celou osobnost jedince.

 Právě proto by po předvýběru na základě testů měl proběhnout i pohovor s kandidátem, kde se můžeme doptat a ověřit si výsledky z testů, případně vyjasnit si určité nesrovnalosti.

 Firmy nabízející psychodiagnostiku taktéž často nabízejí navazující služby jako např. koučování, individuální zpětné vazby apod. Jedná se o komplexní pojetí služeb, neboť psychodiagnostika skutečně jen diagnostikuje, rozvoj či léčba je pak doménou jiných oborů – např. klinické, poradenské či personální psychologie a dalších.